Občanské sdružení za obnovu demokracie

Zásadní připomínky k návrhu zákona o státním zastupitelství

Zásadní připomínky k návrhu zákona o státním zastupitelství

Iniciativy „Vraťte nám stát!“ a „Veřejnost proti korupci“ vydaly stanovisko k návrhu zákona o státním zastupitelství, který na svém zasedání dne 7. 4. 2016 schválila vláda. Protikorupční iniciativy upozorňují na sedm markantních nedostatků návrhu tohoto zákona, které jsou podle nich natolik závažné, že vláda vůbec neměla zákon v předložené podobě schválit.

To, že vláda schválila zákon v předložené podobě, je o to nepochopitelnější, že některé z těchto připomínek byly vzneseny i v rámci vnějšího připomínkového řízení, avšak tyto připomínky vůbec nebyly vládou zohledněny. Proto obě iniciativy vyzvou Poslaneckou sněmovnu, aby zákon v této podobě neschválila.

Podle důvodové zprávy je cílem předložení nového zákona o státním zastupitelství posílit postavení státních zástupců, precizovat povinnosti vedoucích státních zástupců, posílit odpovědnost státních zástupců za jejich činnost a zavést specializaci v oblasti závažné ekonomické kriminality zřízením nového Speciálního státního zastupitelství.

K navrženému znění však lze vznést řadu zásadních připomínek, neboť zdaleka nejsou naplněny cíle, které by nová právní úprava měla přinést v návaznosti na zkušenosti a problémy při fungování soustavy státního zastupitelství doposud. Obdobné zásadní připomínky ostatně vznesla i připomínková místa v rámci vnějšího připomínkového řízení a tyto připomínky nebyly zatím zohledněny.

Zásadní připomínky jsou následující:

1) Má dojít ke zrušení Vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci a má být zřízeno Speciální státní zastupitelství (SSZ). Působnost tohoto SSZ je definována tak, že by bylo příslušné ve věcech trestných činů proti majetku a hospodářských trestných činů se škodou nejméně 250 mil. Kč. V současnosti působnost VSZ je stanovena hranicí škody nejméně 150 mil. Kč. Navrhovaná výše škody je příliš vysoká, takže řada trestných činů, kde dozor doposud vykonávaly specializované odbory vrchních státních zastupitelství, by spadaly pouze pod krajské státní zastupitelství. Přitom dozor nad všemi trestnými činy úplatkářství nebo trestnými činy spáchanými v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek by bez ohledu na výši škody vykonávalo Specializované státní zastupitelství, přestože se může naopak jednat o bagatelní skutky. Velmi pružně je stanovena kompetence pro SSZ, kdy vedoucí SSZ může rozhodnout o tom, že věc, která SSZ přísluší, se deleguje na nižší státní zastupitelství, nebo naopak věc, která SSZ nepřísluší, se atrahuje na SSZ, což vytváří značný prostor pro způsob řešení určité trestní věci bez možnosti jakékoli nápravy či stížnosti ze strany dotčených osob.

2) Zákon zavádí pouze omezený dohled nad činností Speciálního státního zastupitelství, který má vykonávat Nejvyšší státní zastupitelství pouze v závěrečné fázi vyšetřování. Jde o neodůvodněnou výjimku z pravidla, že nad postupem státního zastupitelství vykonává vyšší stupeň státního zastupitelství dohled v celém průběhu dozoru. Dohled omezený na v závěrečnou fázi je nejenom nedostatečný, ale jedná se o nestandardní a nesystémový prvek, který zpochybňuje princip rovnosti před zákonem: znamená to, že obvinění budou mít v některých případech právo na řádný dohled, zatímco v jiných bude toto právo omezeno. Proto by mělo dohled nad činností Speciálního státního zastupitelství vykonávat Nejvyšší státní zastupitelství v celém průběhu dozoru.

3) Zrušením Vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci dojde k zásahu při vyřizování věcí, které doposud spadají do jejich kompetence, pokud nebudou dále vyřizovány na SSZ. Navrhovaný zákon tuto situaci nijak neřeší, pouze uvádí, že věci nevyřízené ke dni nabytí účinnosti zákona VSZ se předloží k dalšímu postupu Nejvyššímu státnímu zastupitelství. To může ohrozit kvalitu dozoru nad vyšetřováním složitých závažných hospodářských kauz, pokud například dojde ke změně státního zástupce, který věc doposud vyřizoval, a vytváří se tím prostor pro netransparentní ovlivnění výsledků kauz.

4) Nejvyšší státní zástupce nemůže být jmenován do funkce opakovaně, ale současný nejvyšší státní zástupce bude ze zákona nejvyšším státním zástupcem od účinnosti zákona (předpokládaná účinnost 1.7.2017), to znamená, že by měl být ve funkci do roku 2024 (což je od jmenování celkem 13 let). Ostatní vedoucí státní zástupci mohou být jmenováni opakovaně, včetně vedoucího Speciálního státního zastupitelství (ten může být jmenován dvakrát po sobě), což bez dohledu nad jeho činností může vést k velké koncentraci moci. Proto by měl být upraven zákaz opakování funkcí vedoucích státních zástupců shodně, jako je tomu u soudců, jinak může docházet k personální korupci (na což upozornil ve svém nálezu u soudců Ústavní soud).

5) V návrhu zákona je upravena možnost stížnosti na chování nebo průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství. To je velký problém zejména v případech průtahů, které mohou vést k promlčení možnosti trestního stíhání (viz například stížnosti v kauze Opencard, kde i přes podnět parlamentní vyšetřovací komise nebyla sjednána náprava a hrozí promlčení). Úprava v návrhu zákona je těžkopádná, takže znamená, že například na postup státního zástupce krajského státního zastupitelství lze podat stížnost jen vedoucímu krajskému státnímu zástupci. Měla by být rozšířena možnost podat stížnost na průtahy, které mohou mít závažné dopady, přímo nejvyššímu státnímu zástupci i ministrovi spravedlnosti.

6) Zprávu o činnosti státního zastupitelství předkládá nejvyšší státní zástupce pouze vládě (jako doposud), což je v podstatě nyní formalita. Měla by být posílena demokratická kontrola činnosti státního zastupitelství ze strany Parlamentu, například tak, že zprávu o činnosti by předkládal nejvyšší státní zástupce nejen vládě, ale rovněž Senátu, který by tuto zprávu projednal.

7) Návrh souvisejícího zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů sice posiluje možnost kárného postihu státních zástupců, ale nedostatečně. Obecně je stanovena lhůta pro možný postih v kárném řízení tři roky od spáchání kárného provinění. Nedostatečná je tato lhůta například v případech, kdy vinou nečinnosti či průtahů ze strany státního zástupce dojde k promlčení možnosti trestního stíhání. Proto by lhůta měla být podstatně delší tak, aby bylo možno vyvozovat odpovědnost státních zástupců za porušení jejich povinností, což je dnes velký problém, který má dopad na kvalitu činnosti celé soustavy státního zastupitelství. Jestliže jsou státní zástupci s výjimkou postihu v kárném řízení neodvolatelní, pak není možné, aby pouze z důvodů uběhnutí tříleté lhůty nenesli za svá pochybení odpovědnost. Není zde dostatečně vyvážena pravomoc a odpovědnost.

V Praze, dne 8. 4. 2016

Hana Marvanová (Vraťte nám stát!, Veřejnost proti korupci)

Václav Němec (Vraťte nám stát!)

Jan Štern (Veřejnost proti korupci)

Zpět na začátek