Občanské sdružení za obnovu demokracie

Šest chatrných argumentů vlády proti vyšetřovací komisi

Vláda na svém zasedání 21. 11. 2012 zamítla poslanecký návrh na změnu § 48 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Navrhovaná změna má umožnit vznik parlamentní vyšetřovací komise složené z veřejně respektovaných osobností, která by prozkoumala zprávy BIS z posledních let o prorůstání organizovaného zločinu do politiky a veřejné správy. Argumenty, jimiž vláda své odmítnutí odůvodnila, jsou však velmi chatrné a zjevně zástupné.

1. argument vlády: Vyšetřovací komise je ústavním orgánem sui generis, který se svou povahou liší od jiných parlamentních orgánů, výborů a komisí, čemuž odpovídá i její složení výhradně z poslanců.

Protiargument: Ústava ČR neříká, že vyšetřovací komise je orgánem sui generis. Čl. 30 Ústavy pouze praví, že tato komise je zřizována za účelem vyšetření „věci veřejného zájmu“. Z toho, že tato komise je uvedena ve zvláštním článku Ústavy nijak neplyne, že by musela být složena pouze z poslanců. Naopak z čl. 30 Ústavy lze spíše dovodit, že právě kvůli nestrannému vyšetření „věci veřejného zájmu“ by se členy této komise mohli stát i ne-poslanci. Takovéto vyšetření totiž předpokládá, že v komisi nebudou působit osoby zainteresované v dané věci ani osoby úzce spojené se zainteresovanou stranou. Právě tuto podmínku však v případě vyšetřování propojení organizovaného zločinu s politiky splňují lépe nezávislé osobnosti než poslanci, jejichž spolustraníků se zprávy BIS mohou týkat.

2. argument vlády: Omezení, podle nějž členy vyšetřovací komise mohou být pouze poslanci, odpovídá charakteru této komise jakožto nástroje kontrolní pravomoci parlamentu vůči moci výkonné. Navíc žádná ze zemí EU nepočítá s členstvím jiných osob než poslanců v parlamentních vyšetřovacích komisích.

Protiargument: Z Ústavy ani ze zákona nijak neplyne, že by vyšetřovací komise byla nástrojem parlamentní kontroly vůči moci výkonné ve větší či významnější míře než jiné orgány sněmovny včetně komisí, jejichž členy mohou být i ne-poslanci. Vyšetřovací komise – ať už zřizované parlamentem či exekutivou – složené z nezávislých osobností jsou zavedenou praxí ve Velké Británii, kde jsou využívány v obdobných situacích, které jsou zvláštním předmětem veřejného zájmu. Jako příklad lze použít například Levesonovu vyšetřovací komisi zřízenou v r. 2011 kvůli vyšetření vztahů mezi médii a politiky, který vyvolala aféra mediálního magnáta Murdocha. Parlamentní komise s účastí občanů se osvědčily i u nás na počátku 90. let, kdy úspěšně vyšetřovaly zásah na Národní třídě nebo okolnosti smrti politického vězně Pavla Wonky.

3. argument vlády: Již stávající zákon umožňuje participaci nezávislých odborníků na činnosti vyšetřovací komise.

Protiargument: Nezávislí odborníci nemají hlasovací právo, a tedy ani žádnou možnost reálně ovlivňovat průběh vyšetřování a závěry komise.

4. argument vlády: Zjištění a návrhy vyšetřovací komise podléhají schválení Poslaneckou sněmovnou. I kdyby vyšetřovací komise byla složená z nestranných osob, její zjištění a doporučení nakonec stejně mohou být významně pozměněna a ovlivněna poslanci.

Protiargument: Tento argument je poněkud cynický. Jinými slovy říká, že nemá smysl zřizovat nezávislou vyšetřovací komisi, protože poslanci stejně mohou výsledky jejího vyšetřování upravit podle svého. Vláda sama tak naznačuje, že někteří poslanci nemusejí mít zájem na nestranném vyšetřování propojení organizovaného zločinu s politiky. Je-li tomu tak, pak se ve skutečnosti jedná o argument ve prospěch poslaneckého návrhu na změnu § 48, nikoli proti němu.

 5. Argument vlády: Návrh se nezabývá ochranou utajovaných informací, následkem čehož může dojít k jejich úniku.

Protiargument: Pravidla regulující ochranu utajovaných informací nejsou obsahem dotyčného zákona, a proto nejsou ani součástí návrhu na jeho změnu. Je nasnadě, že práce komise by podléhala zákonu o utajovaných skutečnostech, stejně jako je tomu v případě komisí složených z poslanců. Iniciátoři návrhu z platformy „Vraťte nám stát“ navíc od počátku zdůrazňují, že členové komise by měli projít bezpečnostní prověrkou. Pokud jde o údaje o propojení politiky a veřejné správy s organizovaným zločinem, jež by měly být hlavním předmětem šetření, ty by rozhodně neměly být utajovány, ale měly by být právě ve veřejném zájmu zveřejněny.

6. argument vlády: Změnou § 48 zákona o jednacím řádu PS by mohlo dojít k ohrožení principu dělby moci, protože členy vyšetřovací komise by se pak mohli stát i členové vlády, pokud nejsou poslanci.

Protiargument: Tento argument si bere za záminku formulaci § 48 zákona o jednacím řádu PS, podle níž členem vyšetřovací komise nemůže být „poslanec, který je členem vlády.“ Nebezpečí, že by se členy parlamentních komisí mohli stát i ministři, kteří nejsou poslanci, nicméně existuje již nyní. § 47 tohoto zákona totiž připouští, že sněmovna může zřizovat komise i z osob, které nejsou poslanci, avšak i zde je jako osoba, která nemůže být členem komise, uveden pouze „poslanec, který je členem vlády.“

Z řečeného je také zřejmé, že existuje rozpor mezi obecnějším ustanovením § 47, které umožňuje účast ne-poslanců v parlamentních komisích, a § 48, který stanoví, že členy vyšetřovací komise mohou být pouze poslanci. Navrhovaná změna § 48 by tedy pouze odstranila rozpor mezi oběma paragrafy. Znění § 47 mimochodem ukazuje, že je zcela lichý argument, podle nějž parlamentní komise složená z nečlenů parlamentu je v sobě sporný pojem (tento „argument“ užil např. ministr Kalousek na nedávné tiskové konferenci vlády).

Stanovisko vlády především zcela pomíjí vlastní jádro problému, jímž je alarmující situace, kdy BIS po léta mapuje vazby mezi politiky a kriminálním prostředím a varuje před propojením organizovaného zločinu s politikou a veřejnou správou jako vážným bezpečnostním rizikem, aniž by s tím příslušní ústavní činitelé cokoli dělali a aniž by konaly orgány činné v trestním řízení. Tím, že vláda poslanecký návrh zamítla, dala najevo, že ve skutečnosti nechce toto bezpečnostní riziko řešit.

V zájmu nápravy tohoto stavu vyzýváme všechny odpovědné poslance, aby hlasovali pro změnu § 48 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a umožnili tak zřízení vyšetřovací komise, která věrohodným způsobem vyšetří propojení organizovaného zločinu na politiku a veřejnou správu.

Zpět na začátek