Občanské sdružení za obnovu demokracie

Parlamentní vyšetřovací komise

Parlamentní vyšetřovací komise

Návrh na zřízení parlamentní vyšetřovací komise s účastí občanů.

Aféra s odposlechy Bém-Janoušek je špičkou ledovce, který ukazuje na propojení mafiánů, „kmotrů“ i organizovaného zločinu na politiky a úředníky, ale i na policii a justici. Již v roce 2007 požádala BIS Vrchní soud v Praze o povolení pořizovat odposlechy všech rozhodujících lobbistů v České republice a zdůvodnila to tím, že klientelismus a korupce začínají ohrožovat parlamentní demokracii a stávají se i rizikem pro ekonomické zájmy státu. O tom již několik let hovoří také zprávy BIS, které dostává vláda a prezident, ale její představitelé jsou naprosto nečinní, stejně tak policie a orgány justice. Přitom z odposlechů je zřejmé, že jsou manipulována výběrová řízení při zakázkách i při obsazování funkcí ve veřejné správě.

Nelze věřit tomu, že něco vyšetří policie a státní zástupci, když mají, jak vyplývá rovněž z odposlechů, úzké kontakty na lobbisty a mafiány (viz například kontakty Janouška s náměstkem policejního prezidenta Husákem, s náměstkem Vrchního státního zástupce v Praze Grygárkem, působení tzv. justiční mafie).

Je nepochybné, že odposlechy Béma a Janouška jsou jen nepatrným zlomkem informací, které jsou někde shromážděny a které obsahují závažná fakta o napojení organizovaného zločinu na základní instituce státu. Zároveň jsou možným prostředkem vydírání, takže mnoho politiků a veřejných činitelů již nemusí jednat svobodně, ale v důsledku toho, že někdo má na ně kompromitující materiály.

Jedinou možností je rozkrýt toto napojení organizovaného zločinu a mafiánů na politiku, státní správu a justici, odhalit mechanismy fungování, včetně odhalení, kdo z veřejně činných osob figuruje v těchto klientelistických sítích a má kontakty na mafiány a organizovaný zločin.

Toto nemůže rozkrýt policie a státní zastupitelství, kterým by to jinak příslušelo, protože v našich podmínkách je zjevné, že i tyto orgány jsou klientelismem zasaženy tak, že jejich někteří představitelé jsou zřejmě přímo úkolováni, aby citlivé kauzy zametali pod koberec.

V takové situaci v demokratických zemích existuje institut parlamentní vyšetřovací komise, která je složena z vážených osobností schopných garantovat důsledné rozkrytí všech podezření, která zasahují politiku. Jedná se o standardní nástroj, který je aplikován ve všech rozvinutých demokraciích na světě. Nikoli v naší zemi.

Jako příklad lze uvést například komisi, která od loňského roku ve Velké Británii rozkrývá aféru s odposlechy mediálního magnáta Murdocha. Jiný příklad je Komise 17. listopadu, kterou zřídilo Federální shromáždění již 29.11.1989 a která vyšetřovala zásah na Národní třídě. V únoru 1973 zřídil Senát USA sedmičlennou vyšetřovací komisi pro případ Watergate, vyšetřování bylo veřejné a přenášela je i televize.

Klíčové vždy je, aby vyšetřovací komise měla oprávnění vyšetřovacího orgánu, tzn. obdobná oprávnění jako má policie a státní zastupitelství při výslechu svědků, mohla si povolat znalce, požadovat vydání věcí a dokumentů. Dále je nezbytné, aby byla složena z důvěryhodných osobností, a nikoli z osob, které mohou být motivovány nic nerozkrýt, zejména v případech, kdy se zadání komise týká jejich politické strany či jich samotných nebo jejich kolegů. Potom totiž funguje princip, že se všichni kryjí vzájemně. Proto také vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny nic nevyšetřily, protože členy mohou být podle jednacího řádu jen poslanci. Vyšetřovací komise zatím podle Ústavy (čl. 30) může být zřízena jen Poslaneckou sněmovnou (do budoucna by bylo vhodné, aby vyšetřovací komisi naopak zřizoval Senát, jako tomu bylo například v USA při vyšetřování aféry Watergate, neboť Senát není tak spojen se zájmy vlády a přitom politické aféry se převážně týkají těch, kteří mají bezprostřední vliv na výkonnou moc; k tomu by se ovšem musela změnit Ústava).

Za stávajícího znění ústavy proto navrhujeme, aby se ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 48 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.) vypustila podmínka, že členy vyšetřovací komise mohou být jen poslanci. To umožní, aby na návrh jedné pětiny poslanců zřídila Poslanecká sněmovna vyšetřovací komisi pro vyšetření věci veřejného zájmu, přičemž komise pak může být složena z důvěryhodných osobností mimo Poslaneckou sněmovnu.

Zadání pro vyšetřovací komisi:

  • rozkrytí napojení organizovaného zločinu a mafiánů na politiku, státní správu a justici, včetně odhalení, kdo z veřejně činných osob figuruje v těchto klientelistických sítích a má kontakty na mafiány a organizovaný zločin;
  • vyšetření odpovědnosti jednotlivých veřejných činitelů za to, že na základě informací a zpráv poskytnutých BIS nejednali v souladu se svými pravomocemi.

Členové vyšetřovací komise zřízené Poslaneckou sněmovnou:

  • respektované osobnosti, které jsou zárukou toho, že budou všechny okolnosti vyšetřeny důsledně a řádně, že žádné informace nebudou „zameteny pod koberec“, že vyšetřování bude probíhat maximálně transparentně, aby obnovilo důvěru veřejnosti v právní stát v ČR a že výstupy z tohoto vyšetřování budou nestranné bez ohledu na zájmy konkrétních politických stran či ekonomických a jiných skupin;
  • nominace na členy vyšetřovací komise by mohly vycházet z respektovaných organizací občanské společnosti (obdobně, jako jsou ustavovány mediální rady v Německu), tzn. například zástupci univerzit, studentů, duchovních, politických vězňů, protikorupčních organizací, kulturních a mediálních organizací atd.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.Označená pole jsou povinná *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Zpět na začátek