Občanské sdružení za obnovu demokracie

Zápisky z 5. schůze vyšetřovací komise Opencard – 5.6.2014

 

Poslanec Ondráček (původně vyšetřovatel kauzy) podával žádost o zproštění mlčenlivosti 22.5., ještě nebylo uděleno.

Předvolaní svědků:
Václav Kraus (ředitel IT) – na trvalém bydlišti je adresát neznámý, bude kontaktován ve spolupráci s policií.
Martin Trnka (bývalý ředitel Magistrátu) – předvolán na 5.6., obálka se nevrátila, předpokládá se tedy že dorazí.

Chystá se průběžná hodnotící zpráva – komisi bude předložena do prázdnin, veřejnosti bude prezentována na zasedání komise v září. Je pro poslance a novináře – nebude dělat závěry, má to být zpráva o tom co se zatím dělo.

Bronislav Schwarz (předseda komise): Audit jasně naznačuje (i pro jednodušší lidi jako jsem já), že je něco špatně – a nikdo si toho nevšiml.
Jsme stále na začátku, udělali jsme 1. krok. Po které linii pojedeme, politická, policejní (vyšetřovací)?

Další zasedání:

12.6. – 6. schůze
Předvolání: Jiří Chytil (úředník Magistrátu), Dagmar Máchová (městská státní zástupkyně).

19.6. – 7. schůze
Předvolání: znovu Václav Kraus, Jaroslav Turek, Stránský (oba původně pracovali pro Magistrát, později jednali za firmu Haguess), bývalí radní Richter a Březina.

Zájem o prostudování některých policejních spisů GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů) – komise nemá zmocnění. Můžou ale využít externího konzultanta v komisi (pplk. Pecánková) a dát jí plnou moc nahlédnout do spisu.

Výslech svědka

MARTIN TRNKA vypovídá:

Byl ředitel Magistrátu po celou dobu řešení projektu.
O Opencard se dozvěděl poprvé od ředitele IT (Ivan Seyček) někdy 2004 – 2005.
Projekt Karta Pražana (pozdější Opencard) byl součástí zpracování strategického dokumentu Cesta k ePraze, s výhledem do 2010 měl stanovit možnosti rozvoje IT pro Prahu.
Materiál zpracovávalo externě KPMG. V dokumentu byly definovány základní funkce a parametry Karty Pražana, materiál projednávalo zastupitelstvo Magistrátu Hl.m.Prahy /dále jen MHMP/.
Odbor měl sám aktivně rozvíjet projekty a navrhovat nová zlepšení. Každý odbor má své kompetence, odbornost, danou i rozhodnutím Rady, odbor je pak rozvíjí. Je přirozeným partnerem politika.

Bronislav Schwarz (předseda komise): Mohl podřízený ředitel odboru dělat věci, co vy byste vůbec nevěděl (např. na žádost politika)?

Martin Trnka: Ano. Nemusely být přímo konzultovány se mnou. Je fyzicky nemožné, aby ředitel úřadu byl u každého jednání.

V roce 2005 jeli do Plzně, kde se obdobný projekt připravoval.
Odbor začal připravovat realizaci projektu Karta Pražana. Jednotlivé kroky (které jsou ze zákona nutné) projednávala vždy Rada.

Schwarz: Kdo byl v Radě odpovědný?

MT: Nikdo, ing. Seyček pracoval na projektu samostatně. Celý produkt, jak byl prezentován odborem IT, mi připadal přínosný. Proto byl ochoten předložit do Rady tyto materiály.

2006 po volbách se změnila Rada, další materiály předkládal v nově zřízené funkci radní pro informatiku Rudolf Blažek.

Celý projekt odbor IT zprocesoval, spolupracoval i s externími poradci, kteří měli pomoci s projektovým řízením (např. společnost Soluziona).
Odbor IT příležitostně Trnku informoval o postupu realizace.

Proběhla výměna ředitele IT (na základě výběrového řízení, vedeného Trnkou) a nastupuje Václav Kraus. Ivan Seyček rezignoval (pokud si dobře vybavuje) v roce 2007.
Komise doporučila Krause, nevíme z kolika uchazečů, do Rady byl Trnkou předložen návrh na jmenování.
Kraus dál pokračoval v projektu. Byl dostatečně odborně fundovaný, proto se zapracoval velice rychle – projekt se rozvíjel jak se předpokládalo.

Teprve koncem roku 2009 vyjádřil radní Blažek pochybnosti, zda je projekt realizován správně, zadal posudky, byly provedeny informatické i právní analýzy, na zákadě toho se řeší budoucnost projektu.

Karta neposkytuje funkcionality, které měla, projekt se nevyvíjí dost rychle, smlouvy nastavily licenční systém pro Prahu nevýhodně.
Opakovaně se řeší v Radě, Zastupitelstvu i výborech. Nejvíc aktivní byl radní Blažek. Následně došlo ke změně komepetencí mezi členy Rady, projekt dostal na starosti Milan Richter.

Schwarz:Proč?

MT: Rada přijala usnesení a změnila funknční rozdělení komeptencí členů Rady. Je to běžný a nijak neobvyklý postup. A jako úředníkovi mi není dáno, abych hodnotil.
Projekt ve vztahu k funkčnosti: IT se soutředilo na zavedení ve vztahu k IT systému a zapomněla na zavádění dalších funkcionalit.
V té době (počátkem roku 2010) jsem dostal úkol z Rady podepsat dodatky smluv s Haguess, které měnily licenční podmínky, aby bylo pro Prahu výhodnější a kartu zlevnily. Jednání a smlouvy vedla pro Prahu právní kancelář v gesci odboru IT a byly schvalovány Radou.
Rezignoval ing. Kraus, vybrán ing. Kočí.
Po roce 2010 bylo zavedeno víc aplikací, např. průkazka do knihovny.

V roce 2009 byl radní pro IT Březina, ředitelem IT Vimr.
V letech 2010 – 2011 se řeší back office, front office. Stejně jako servery a správa dat jsou ve vlastnictví Haguess.
2011 skončila smlouva na tyto činnosti a nedařilo se připravit nové (vzhledem k §130 o veřejných zakázkách). Hrozilo, že celý systém zkolabuje (servery, správa dat občanů). Trnka rozhodl, že všechny činnosti převezme MHMP.
Trnka vedl komplikované jednání s firmou Haguess. Během prvních 3 měsíců se migrovalo na server IT MHMP, správa dat svěřená odboru služeb veřejnosti (řešil front office pro celý úřad). Převzali i back office.
Všechna rozhodnutí byla schválená Radou, nápad byl Trnky.

Schwarz: Proč se to tak neudělalo hned?

MT: Bylo to v nouzi, jediná zákonná možnost, takové projekty úřad dělat nemá.

3 roky to tak zůstalo a hledala se další řešení – už v kompetenci radní Vorlíčkové (2012) a Vašíčka (podzim 2013).
Dalším ředitelem IT se stal RNDr. Teska (únor 2012).
2 měsíce byl úřad MHMP bez ředitele IT, dokumenty podepisoval Trnka (stalo se i před tím, není to výjimka).
31.12.2013 Hudeček požádal o Trnkovu rezignaci. „Po 3 týdnech jsem odešel, chvála Bohu jsem zůstal ve službách města, kde můžu nabídnout své zkušenosti.“
Na MHMP pracoval od 1.1. 1995 jako řadový referent, vedoucí oddělení, zástupce ředitele a nakonec ředitel Magistrátu.

DOTAZY KOMISE:

Korte : Jak je možné, že ředitel rozhodoval o takovém projektu?

MT: Jsou dvě sorty ředitelů, jedni dělají samosprávnou činnost, nejsou jen úředníci – vykonávají servis voleným orgánům. Jsou profesionálové v určitých oblastech, předkládají návrhy a myšlenky (ideálně ve variantách) politikům, kteří odborníky být nemusí. Na politicích je, zda tyto možnosti zvolí. Pak projekt realizují, kontrolují, reportují.

Schwarz nesouhlasí – proto šel do politiky, aby se to dělalo jinak. Politik má mít svůj program, úředník nemusí být loajální k veřejnosti.

Korte: Zadal politik, aby pracoval na projektu Karty Pražana?
MT: Ne.

Korte: Máte evidenci o tom, že nějaký politik toto zadal panu Seyčkovi?
MT: Ne. Ale následně se to objevilo v Radě. Objevilo se to ve studii e-Prahy jako jeden z možných nástrojů.

Korte: Zadal jste to Seyčkovi vy?
MT: Ne.

Korte: 2005 bylo publikováno 7mil Kč., následně byla vyhlášena veřejná soutěž s cenou 90 mil. Na základě čeho,

MT: Nevím.

Korte: Kdo vypracovával zadání?

MT: Odbor IT.

Korte: Rada nařídila zřídit poradní orgán, stalo se?
MT: Ne, byl jsem informován ředitelem IT, že tento projekt se řídí prostřednictvím projektové kanceláře (outsourcing) – firma Soluziona.

Korte: Vyhledání strategického partnera bylo schváleno Zastupitelstvem MHMP, jak je možné, že to Rada ignorovala a rozjela projekt přímým výběrem, firmou Haguess?

MT: Nevím.

Schwarz: Slyšel jste poprvé, že Rada hodí na rozhodnutí bobek?

MT: Nevím. Strategického partnera jsem nikdy nehledal, tento úkol nebyl svěřen mně.
Firma Haguess nebyla strategický partner, ale řešitel zakázky, prošla výběrovým řízením.
Strategický partner měl být z bankovního sektoru, protože se karta měla využívat i pro placení. To by ale znamenalo zásadní prodražení (ochrana karty, speciální terminály, parkovací automaty)…

Korte: V roce 2011 získává firma Monet přímou dodávku karet pro město JŘBU /jednacím řízením bez uveřejnění/, původně ale byla subdodavatel pro Haguess. Jak je to možné?

MT: Při celém procesu působili interní i externí právníci, kteří verifikovali správnost použití JŘBU. Sám bych to nerozhodl.

Korte: V roce 2009 se začala řešit nevýhodnost smluv pro město. Co jste učinil pro nápravu?

MT: Vše co bylo v mých možnostech. Byl jsem přítomen jednání s právníky, na základě kterých se uzavřely výhodnější smlouvy. Na jednáních Rady s odborem IT se řešily další funkcionality. Vstoupil jsem až ve chvíli, kdy jsem zjistil, že Praha je schopná zajistit fungování front i back office sama.

V září 2009 bylo vyhlášeno výběrové řízení centra kartových služeb, 4 účastníci, 3 vyřazeni, zbyl Haguess. Proč byla soutěž zrušena?
MT: Nevím, nebyl jsem ve výběrové komisi. Předpokládám, že proto, že to byl jediný subjekt. I proto jsem musel převzít věci pod MHMP.

Gabal: Kdo zpracoval finanční a byznys plán pro projekt?

MT: Nevím, veškeré dokumenty zpracoval či garantoval odbor IT.

Gabal: Neinformovali vás?

MT: Ne, nikdy.

Gabal: Finanční plán zpracovávala firma Stránký konzulting, registrovaná na Gibraltaru, Allshare (kde pracoval Turek). Říká vám něco existence těch firem?

MT: Ne. Jména osob znám v souvislosti s firmou Haguess. S panem Stránským jsem jednal při vyjednávání o dodatcích ke smlouvám, jak je uvedeno výše. V té době byl pan Stránský jednatel firmy Haguess.

Gabal: Bylo vám známo, že pan Stránský připravoval dokumentaci za firmu Haguess?
MT: Ne.

Gabal: Víte, že bylo 2,4 mil. ve fakturách za přípravu byznys plánu?

MT: Ne.

Gabal: Setkal jste se s nimi až při působení ve firmě Haguess?

MT: Ano.

Gabal: Mohlo se stát, že obor IT proplácel takové faktury bez vašeho vědomí?

MT: Ano, bylo v kompetenci ředitele IT.

Gabal: Je podle vás příprava finančního a byznys plánu Turkem a Stránským a jejich následný vstup do firmy Haguess standartní řešení?

MT: To by bylo úplně špatně.

Gabal: Uložil vám primátor Bém zkoumat vztah mezi firmou Haguess a Allshare v souvislosti s Opencard?
MT: Nevybavuji si.

Gabal: Můžete specifikovat pochybnosti Blažka před zadáním auditu?

MT: Nevybavuji si.

Gabal: Anonymní udání na magistrátu, které popisuje chyby v projektu vám není známo?

MT: Ne.

Gabal: Svědek byl pověřen Radou, aby se zasadil o nápravu nedostatků zjištěných forenzními audity. Podle reprezentantů audotirských firem Praha nevyužila možnosti vyřešit problémy.

MT: Nevím co vede auditory k přesvěčení, že bylo možné vyjednat lepší podmínky. Jednání byla velmi komplikovaná a ústupky byly to největší, co se dalo dosáhnout.

Gabal: Vyvodil jste z výsledků auditu nějaké důsledky? (Myšlen hlavní audit ze tří, tj. Nexia a A.T. Kearney.)

MT: Seznámil jsem se s ním a pokud vím, policie šetří fakturaci ve vztahu k Opencard. Já jsem žádné závěry nevyvodil.

Gabal: Podle svých slov byl radní Blažek odvolán z pozice radního IT. Zadal vám nový radní Richter v souvislosti s výsledky auditu nějaké pokyny?

MT: Ne.

poslanec Adámek (?): Odkud přišel ředitel IT Kočí? Měl nějaký vztah k budoucí poslankyni Kočí?
MT: Ne, nevím.

Adámek (?): Kteří právnící a odkud vystupovali na jednáních?

MT: Bylo to více advokátních kanceláří, dodatky co jsem řešil byly s VGM.

poslanec Ondráček: Proč právní věci nedělalo právní oddělení?

MT: Nebyli dostatečně personálně nebo kapacitně fundovaní.

Gabal a Ondráček poznamenávají, že střídání právních služeb může znamenat rozmělňování zakázek, které se na MHMP běžně dějí.

Ondráček: Co měla Karta Pražana od počátku umět?

MT: Umožnit uživateli přístup do systému – tedy osobní identifikaci. Dopravní aplikace, průkazka do městské knihovny, nahrání individuálních informací na čip (např. krevní skupina).

Ondráček: Umožňovaly to první karty po technické stránce, když to bylo v zadávací dokumentaci?

MT: Prvních 50 000 karet bylo testovacích, měly to umět.

Ondráček: Víte, že 50 000 nikdy využito nebylo, protože to nesplňovaly?

MT: Informace, které jsem měl od IT byly, že se následně přecházelo na jiné čipy z důvodu kryptování.

Ondráček: Kdy přišel nápad o funkci platební karty?

MT: Od počátku, nefungovalo nikdy.

Ondráček: Usiloval MHMP o udělení bankovní licence?

MT: Ne.

Ondráček: Bylo běžné, aby radní sám z vlastní iniciativy za magistrátní peníze nechával zpracovat audity?

MT: Každý radní měl finance na poradenské služby a bylo na něm, jak je využije.

Schwarz: Na základě čeho dostávali peníze?

MT: Rozpočtu.

/Výslech radního pro IT Blažka z 16.5.:
Schwarz: Audit musel něco stát – měl jste tu pravomoc?
Rudolf Blažek: To asi schvaloval ředitel informatiky Kraus./

Ondráček: Co bylo důvodem změny kompetencí Blažek – Richter?

MT: Nebyl jsem účasten politických jednání.

Korte: Ředitel mohl podepisovat zakázky do 20 mil. Kč bez vědomí Rady, je to tak?

MT: Nevím, pravomoci se měnily tolikrát… ale je to pravěpodobné.

Korte: V roce 2009 Trnka podepisuje řadu smluv ke kartě Pražana (srpen – září), uměle rozdělených na části, aby se vešly do 20 mil. Takže byla obcházena Rada. Věděl jste o tom?

MT: Ne.

Korte: Proč jste tedy tyto smlouvy podepisoval vy? Důkazy dodá do spisu (srpen – září 2009 a únor – duben 2011).

MT: Podepisoval jsem smlouvy za odbor IT, neměl jsem ředitele IT.

Korte. Audit upozorňoval na rozdělování smluv, to jste nevěděl?

MT: Ne, jinak bych to nepodepisoval.

Adámek: Měl jste předem informaci, že v březnu 2010 bude provedena kontrola prostor MHMP policií?

MT: Ne.

pplk. Pecánková: Víte, kdo připravoval první smlouvu 2006 za MHMP se společností Haguess?

MT: Ne.

Pecánková: Viděl jste někdy licenční smlouvu osobně?

MT: Ne.

 

 

 

Zpět na začátek