Občanské sdružení za obnovu demokracie

Zápisky ze 4. schůze vyšetřovací komise Opencard – 16.5. 2014

1. svědek – Rudolf Blažek

V letech 2007 – 2009 byl radní pro IT, předtím tento post zastával ředitel magistrátu (M.Trnka) – nebylo v gesci nikoho z radních.

Projekt Opencard předložil Radě ředitel Trnka.

Bronislav Schwarz (předseda komise): Kdo dal Trnkovi pokyn?
Blažek neví. Projekt na Radě podpořil, protože mu přišel v pořádku. Prvně viděl projekt až když byl předložen Radě.
/Ačkoliv na něj nikdo neútočí, je arogantní a zvyšuje hlas./

Samotné zadání a realizace byly pomalé, chyběly domluvené aplikace (jako el. peněženka)
Schwarz: Copak neexistovaly smlouvy a harmonogram?
/Mluví neemotivně, věcně, vcelku vlídně se Blažkovi snaží vysvětlit o co mu jde./

RB: V roce 2006 byl projekt schválen, smlouvy už byly uzavřeny. /Neodpovídá na otázky, nedozvíme se, proč aplikace nebyly hotové předem./
Cena za projekt se mu zdála vysoká. Všechny problémy se podle Blažka vztahují k roku 2006, kdy byly smlouvy nastaveny, on s tím už nemohl nic dělat. Proto žádal forenzní audit. Nepamatuje si jestli ho zadal on nebo Rada, ale rozhodně byl iniciátorem. “Některé procesní věci nebyly optimální.”

Schwarz: Audit musel něco stát – měl jste tu pravomoc?
RB: To asi schvaloval ředitel informatiky Kraus.
Poté Blažek odstoupil, závěry auditu realizoval někdo jiný.
Sám není autorem myšlenky, neví kdo, kdy a kde to zpracoval – to by měl vědět bývalý ředitel Magistrátu Trnka.

/Schwarz se ptá jako školák – zdůrazňuje, že je z malého města, kluk z vesnice a nerozumí tomu. Zjednodušeně do zápisu opakuje co Blažek říká, pak doplní “teď už tomu rozumím i já”./

Poslanec Ondráček: Proč jste odešel z informatiky?
RB: Rozhodla většina Rady, ne já. Je to usnesení Rady.

Poslanec Adámek /tyká mu, říká, že se znají delší dobu/: Proč je stále problém s licencemi?
RB: Dosud to nebylo vysoutěženo ve výběrovém řízení.

Poslanec Korte: Jak je možné, že o projektu rozhodl ředitel Magistrátu, tedy úředník, a ne Rada?
RB: Nemůžu mluvit za ředitele Trnku.
Korte: “S odpovědí nejsem spokojen, ale vidím, že z pana doktora nic jiného nedostaneme.”
Schwarz: “Ale dostaneme.”

Poslanec Gabal: Kdo byl v Radě a rozhodoval o projektu Opencard?
RB: Pavel Bém, Jan Bürgemeister, Rudolf Blažek, Petr Hulinský. Trochu už se mi to slívá…

Na otázku, zda se vedla diskuze k jedinému uchazeči, odpovídá Blažek že ano.

Gabal: Kdy jste se setkal s Jaroslavem Turkem? /člen dozorčí rady firmy Allshare, která dělala pro Magistrát byznys plán projektu Opencard. Později se ale přihlásil jako 100% majitel akcií Haguess/
RB: Maximálně jednou, nevedl jsem projekt, nikdy jsem s ním napřímo nejdenal, ani bych ho nepoznal. Jednal s ním odbor IT. Není mi známo, že osoby z Magistrátu přešly do firmy Haguess.

Gabal: Když jste převzal IT, nebylo vám divné, že veškeré komponenty drží v rukou firma Haguess? Byl to důvod vašeho odchodu z IT?
/vkládá se předseda Schwarz/: Nejste na polici, jste tu proto, aby se možná zachránil jeden lidský život. Vyžaduje to osobní statečnost, komise vás nutit nemůže, jediný apel je na vaši osobní statečnost.
RB: Nelíbilo se mi to, nesouhlasím s tím, proto jsem zadal audit. . Nakonci roku 2008 jsem požádal Krause /ředitele IT/, aby kvůli auditu pozdržel platby firmě Haguess.

Schwarz: Byl jste připraven zpracovat výsledky auditu?
RB: Ano.
3. svědek- Marián Svrček
zástupce firmy AT Kearney, která se spolu Nexia AP podílela na forenzním auditu dosavadní realizace projektu Opencard, realizovaného v roce 2009

Sám svědek se na auditu přímo nepodílel, měl však dispozici závěry auditu, které podle jeho slov poukazovaly na nekompetentnost při vedení projektu. S nedodržováním plánu v takovém rozsahu jako v případu projektu Opencard se dotazovaný během své praxe běžně nesešel. Audit odhalil řadu nesrovnalostí, které nebyly v souladu se zákonem, mimo jiné dělení zakázek.

Auditoři žádali o poskytnutí dokumentů a nahlédnutí do účetnictví DPP, ten však všechny požadované dokumenty neposkytl a odmítl nahlédnutí do účetnictví.

Ze závěrů auditu nebylo jasné, kdo za projekt Opencard zodpovídá, zda Rada HMP, nebo odbor informatiky.

Projekt Opencard zároveň neobsahoval žádné kontrolní mechanismy.

Audit upozorňoval na řadu nesrovnalostí ve smlouvách, nikdo však auditory zpětně nekontaktoval s dotazem, jak napravit pochybení zjištěná během auditu. Dle pana Svrčka bývá standardní následná komunikace ohledně doporučení, jak situaci řešit, k tomu však podle jeho informací nedošlo.

Svědek sdělil, že během auditu nebyl vyvíjen žádný nátlak snažící se ovlivnit jeho závěry.

Zpět na začátek